V historických medailových tabulkách jsme druzí za Belgií

Národní tým v Sankt Wendelu obohatil svou sbírku o tři medaile a rozšířil bilanci na 19 zlatých, 19 stříbrných a 22 bronzových cenných kovů ze světových šampionátů. Zaujímá tak druhé místo za nedostižnou Belgií (46-32-23). Třetí je Švýcarsko (16-21-23).

Abychom byli úplně korektní, uvedená čísla se vztahují na všech 62 světových šampionátů. Do výčtu jsou zahrnuty také československé medaile, tedy i dvě zlaté Ondreje Glajzy (1984 v juniorech, 1989 v amatérech), stříbrná Vojtěcha Bachledy (1992 v juniorech) a bronz Petera Hrice (1983 v juniorech).

Naopak tam chybí zlato Jiřího Pospíšila v kategorii pod třiadvacet let z roku 1995. V tomto roce měli Espoirs na MS premiéru, ovšem napoprvé se jednalo „pouze“ o status mistrovství Evropy.

Kdo se o tituly mistra světa zasloužil?
Radomír Šimůnek a Zdeněk Štybar čtyřikrát, dvě zlaté medaile mají Miloš Fišera a Ondrej Glajza, jeden titul připojili: Roman Kreuziger st., Karel Camrda, Ondřej Lukeš, Kamil Ausbuher, Zdeněk Mlynář, Martin Bína a Tomáš Paprstka.

Vůbec prvním českým medailistou byl Miloš Fišera. V Praze v roce 1972 (na prvním MS v ČR ze čtyř) vybojoval stříbro v amatérech. Prvním českým mistrem světa se stal ve švýcarském Wetzikonu v roce 1980 tehdy junior Radomír Šimůnek. O rok později ve španělské Tolose získal první „dospělé“ zlato Miloš Fišera (v amatérech). Prvním českým profesionálním mistrem světa byl v roce 1991 v nizozemském Gietenu Radomír Šimůnek.

Nejvíce světových medailí má ve své sbírce Zdeněk Štybar – osm: čtyři zlaté (2x muži elite, 2x U23), dvě stříbrné (2x elite) a dvě bronzové (2x junioři). Jeho nejhorší umístění je šestá respektive čtvrtá příčka (obě v U23). To vše při deseti účastech na MS - víckrát startovat ani nemohl.

Přehled všech medailistů z MS 1950 – 2010 (zdroj: UCI, formát PDF, 20kB)